Proč za něco musíme zaplatit, abychom si to užili?

Zdravím všechny z Jadranského pobřeží - užíváme si zde poslední letošní letní dovolenou  :-) 



Když jsem někde u moře nebo oceánu, tak ráda zkouším, jestli se dokážu ve vodě uvolnit a zda se pak ní budu jen nadnášet (jako v Mrtvém moři). Většinou to dopadne tak, že zadek mě převáže a já se potopím. 

Tady tomu ale bylo jinak - voda je tak hustá (a slaná?), že opravdu nadnáší!


Tak jsem se pokusila toho využít a relaxovat u toho. Zatím jsem vydržela maximálně 3 minuty!

Přitom ale vím, že kdysi jsem na obdobnou proceduru ("floating") chtěla chodit v Praze za peníze :-) Byla jsem ochotná za velmi podobnou činnost, jakou tady mám zadarmo, zaplatit tehdy cca 1.000,- Kč (teď se dívám, že dnes to stojí již o něco méně). A vím, že to bych těch 60 minut určitě vydržela a ještě si pochvalovala, jak to jsou dobře proinvestované peníze :-) 


zdroj

Tuto zvláštnost pozoruji dost často - jakmile je něco zadarmo, tak si toho téměř nevážím(e), zatímco jakmile za to zaplatíme peníze, tak už si to vychutnáváme, jak jen to jde. Budu muset zapracovat na zlepšení. Jinými slovy - jdu zkoušet floatovat alespoň 25 minut :-) 

Máte to taky tak? A pokud ano, u čeho například? Třeba si uvědomím, že to mám taky tak   :-)

S.

Komentáře

  1. užij si dovču, my jsme se včera z Jadranu vrátili :( floating mám ráda, zvládám to úplně v pohodě, dokonce i v klasickém bazénu... není nic lepšího než se uvolnit a postupně od bójek dofloatit až ke břehu a koukat u toho na hory... ale ještě víc mě baví potápění!

    OdpovědětVymazat

Okomentovat