A jak byste reagovali vy?

Stává se vám někdy, že vidíte v televizi nějakou situaci, která se vám příčí a z pohodlí domova si říkáte, že vy byste to určitě udělali jinak? A udělali? 

O tom je pořad Nezapomenutelní. Já jsem ho objevila náhodně na stream.cz a pár hodin jsem se koukala.. Pár dílů mě opravdu dostalo. 

zdroj

Stejně tak se občas podívám na pořad Očima Josefa Klímy, kde dělá v podstatě tu samou věc, jako Nezapomenutelní, testuje lidi. 

zdroj

Určitě v obou případech jsou i slabší nebo slabé díly, ale hodně z nich stojí za to. 

V obou pořadech jde o ukázání reakcí lidí na různé situace. Na násilí, obtěžování, krádeže, ale i ne tak násilná témata jako to, jak snadno sbalit dívku ;) 

Dnešní doba je fakt zvláštní. Můžete se nechtěně dostat do situací, ve kterých opravdu být nechcete... 

Zajímavý je díl Zkažená doba. Mladý kluk si potřebuje zapálit. Jsou lidi, kterým je to jedno a klidně mu ten zapalovač půjčí, ačkoliv mladíkovi je tak 12 let.. jsou ale ti, kterým se to přeci jen nezdá a slušně (někteří méně..:D) ho pošlou do háje :)). Nejedná se o nic násilného, a vím, že v této situaci bych taktéž mladíka poslala do háje (dobře, za mnou by asi nešel, protože nekouřím, ale kdyby...).

Díl Chtějí vůbec pracovat? je zase zajímavý tím, že se pánové ptají bezdomovců, zda by jim umyli za stovku auto, aby zjistili, zda vůbec chtějí pracovat.. a přeci jen se najde nějaký, který radši bude stát a žebrat, než že by šel něco dělat.. A pak poznejte, komu vlastně máte pomoct :(

Dostal mě díl Týraní dětí na veřejnosti, kdy pán mládí řvoucí dítě v kočárku (které tam, samozřejmě, doopravdy není) novinami a dost lidí nijak nezasáhne.. 

U každého dílu, co jsem viděla, jsem si říkala, co bych asi tak dělala já.. Jenže víte co? Realita je prostě jinde. Ano, v některých případech by odpověď byla jednoznačná, ale jsou i případy, u kterých vím, že bych asi byla jako dost lidí, co nic neudělali.. 

Jedna věc je někoho okřiknout (jako v díle Zkažená doba) nebo pomoct pánovi ve svízelné situaci (Došel papír), ale co třeba, když někoho vidíte, jak krade nebo někoho unáší?

A právě toto mě napadlo i ve chvíli, kdy jsem stála v metru a do vagónu nastoupili dva pánové romské národnosti. Bohužel už od začátku nevypadali zrovna mile. Já jsem stála namáčklá na dveře vzadu, oni byli vepředu. Po celou dobu, co jsme jeli do další stanice jsem se dívala na lidi, kteří viděli, co se děje, protože přímo ten incident jsem vidět nemohla, bylo tam hodně lidí, ale oni se dívali přímo na to a dělali, že nic nevidí. Kradli. Když jsme přijeli do stanice, tak hodně lidí vystupovalo, tak se ty dva posunuli dozadu ke dveřím - ke mně, ale já jsem na to prostě nervy neměla - vystoupila jsem. Dále jsem šla prostě vyřizovat svoje věci a už jsem na to nemyslela. Až zpětně jsem si říkala, že jsem měla ještě v metru/či pak na ulici se obrátit na strážníky a na ty dva upozornit, třeba by je čirou náhodou zadrželi na další stanici.. ale prostě v tu chvíli jsem byla tak mimo, že jsem nic neudělala. Pravdou je, že bych jim rozhodně nic neřekla v tom vagónu..protože prostě nikdy nevíte, co je ta osoba zač a co vám může udělat.. 

A takových situací je víc.. Pokud je v mých silách pomoct, tak pomůžu, jenže co si budeme, je snadnější pomoct mamince s kočárkem nebo slepci přejít silnici než ohlásit něco policii... Co říkáte? 

Jak v takových situacích reagujete vy? 

O něčem podobném psala i moje sestra tu, dobrosrdečnost se nevyplatila.. 

A. 


Komentáře