Brzké vstávání - experiment I.

Předminulý týden jsem narazila hned na dva články o brzkém vstávání. 

První byl na blogu mode de boulangerie (zde) a druhý na medium.com (zde). První článek byl o vstávání v 5 ráno... Tak si říkám, že se s tím prostě někdo narodí :-) No a druhý... Ten byl o vstávání ve 4:30 ráno. Ten týpek píše, že vstával vždy kolem 6. ranní (6:30), ale že se rozhodl uspořádat experiment a 21 dní vstávat ve 4:30   (protože 21 dní trvá, než si na něco takového zvyknete... pak by to už totiž mohl dělat automaticky). A byl z toho nadšený. 

No tak jsem si teda řekla, že to zkusím. Takže můj týdenní report:




Den první

Budík na 6:00. Vstávám v 6:10 po dlouhém vnitřním monologu, jestli do toho teda jít nebo nejít. Ihned si dělám kafe (ne, že bych ho k probuzení tak moc potřebovala, ale máme doma docela zimu, takže na zahřátí ideální). Pak jdu do pracovny a přemýšlím, co budu dělat. Je 6:18. Takže na příště - vymyslet dopředu, CO budu dělat (po ránu mozek nevaří). Vidím před sebou hromadu dokumentů, které jsou již zpracované, ale nejsou založené v šanonech. Tak si říkám, že to je ideální práce na tu chvilku. V 6:48 slyším, že se mé dítě budí. Tak pro ni dojdu a dám ji na pohovku do pracovny. Malá se pomalu probouzí a já akorát dávám poslední papíry do šanonů. Přesně v 7 končíme, takže jdeme zpět do ložnice za tatínkem.

Den druhý

Budík na 6:00. Vstávám v 6:05. Pokrok! Včera večer jsem vymyslela, co budu dělat ráno. Projíždět stránky Tiffanyho a Cartiera :-)  Mé vysněné prstýnky tam pořád mají a pořád stojí USD 4.800 (od Tiffanyho) a EUR 5.300 (od Cartiera). Doufám, že mě manžel poslouchal dost pozorně, když jsem mu před lety říkala, že na desetileté výročí svatby chci jeden z těchto prstýnků (anebo rovnou dva...)

Cartier

Tiffany

Den třetí

Asi mě ovlivnila "pověra", že třetí den je krizový. No to teda byla krizovka! Při vstávání se mi hlava motala jak nevím co. A to jsem spala těch 7-8 hodin, určitě ne méně. Dokonce jsem chvilku uvažovala, jestli to nevzdám, ale nakonec jsem se k ty varné konvici odplazila. Řekla jsem si ale, že jsem teprv v prvním týdnu, teprv si zvykám, takže dnes po ránu si přečtu blogy, co jsem nestíhala předtím. A nic náročnějšího! :-)    (mimochodem, i taková činnost mi"ušetří" hodně času večer, kdy pak o tablet nemusím bojovat s dcerkou, která pak pořád chce na něj sahat). 

Den čtvrtý

Myslím, že krizovka pokračuje. Hlava se sice motala o něco méně, ale motala. Na dnešní ráno jsem měla za úkol si připravit buzer lístek. Psala o něm moje sestra zde. Jako první jsem hned napsala "vstávání před 6:10". Vstát na ihned první zvonění budíku je zatím v mém případě pořád ještě sci-fi. Tak hlavně nevylekat svého slona, že?   Pak se tam objevilo něco jako "španělština 10 min. denně", "čtení papírové knížky 15 min. denně" (taky vám přijde, že kolikrát zvítězí tablet?), a tak. 

Den pátý

Obrázek mluví za vše. 


Zhodnocení prvního týdne:

Jsem optimista :-)   Takže věřím, že příští týden bude lepší. Zjistila jsem, že to není až tak hrozné, když už vstanu. Asi protože vím, že nemusím ještě nějakou dobu ven (já totiž nesnáším tu zimu po ránu; a to je důvod, proč asi nikdy nebudeme mít psa - já prostě ráno ho venčit nebudu). 

Tak příští týden zase report! ;-) 

Šli byste do takového experimentu?

S.


Komentáře

  1. Prstýnek od Cartiera miluju uz dlouho a tajně doufam,ze si ho jednou poridim :-) co se týče ranního vstavani,tak já dobrovolně vstavam 5.30 a jsem spokojena. Ten pocit v poledne,kdyz víte,ze uz mate vse hotovo je vážně k nezaplaceni :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já věřím, že když se doufá veřejně, tak se to spíše splní, takže proto veřejně :-)) A myslím, že ta hodina navíc mi úplně nepomáhá, abych měla vše hotovo, ale mám ji sama pro sebe! :-) S.

      Vymazat
  2. to je zaujímavé. Ja som ale na skore vstavanie zvyknutá. Bežne vstávam o piatej až 5:30, pretože pred odchodom do práce musím mať na všetko dostatok času - líčenie, raňajky, uprava vlasov, obliekanie...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pamatuji si, že na střední jsem chodila na 7.30, takze autobus mi jel asi v 6.40-50... Ale i to mě nedonutilo vstávat dřív než v 6 :-)

      Vymazat
  3. Ahoj, čtu blog déle, píšu prvně.
    Zajímavé, jaksi nechápu proč, kdy jsi doma a nemusíš do práce, /teda myslím, že nechodíš do práce/ jistě nějaký řád mít musíte, ale já když jsem byla doma na MD, tak jsem vstávala s malým, ale to je ranní ptáče, takže 6 to stejně jistila. Já udělám nejvíc práce po ránu, odpo už jsem lína. Já se vstáváním nemám problém. Někdy i ve 4hod, když musím.
    Katka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj, jsem pracující matka, nejsem doma :-) Pracuji na plný úvazek, kromě toho mám plno dalších aktivit (které se po práci snažím zařizovat i s dcerkou, abychom byly spolu). Takže každá hodina navíc sama pro sebe je opravdu dobrá :-) A jelikož jsem po celém dni docela unavená, tak pro mě je to ranní vstávání pořád problém. S.

      Vymazat
  4. Ja vstávam počas školy 6:35 a trvá mi pol hodinu dostať sa z postele. :D Takže takýto experiment by ma zabil. :D Spím tak 6-7 hodín, to asi preto... A cez víkend potom dospávam. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mně to vychází na 7-8 hodin... Snažím se chodit spát před půlnoci, a zrovna ten minulý týden se to i docela podařilo :-)

      Vymazat
  5. tak tohoto by som sa dobrovolne nezucastnila. ked mozem - spim. do jedenastej idealne

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě k tomu vedla vidina té hodiny "sama pro sebe" :-) Ono s dvouletým prckem udělat něco doma u počítače nebo s papíry je docela problém...

      Vymazat
  6. Zajímavý experiment, ale nechtělo by se mi do něj. Pokouším se o opak, chodit dřív spát, ale ne vždy se mi to povede.

    http://missalexy.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak pro změnu ten nevycházel moc mně :-) S.

      Vymazat
  7. uááá, to bych umřela... já vstávám do práce v 7:30, to ještě zvládám, ale před sedmou je to pro mě dost těžké. chodím spát pozdě, takže takové vstávání bych nezvládla :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si původně také myslela, že to nepůjde. Ale asi jak fakt nemusím těsně po probuzení vyrážet z domu (jakože do hodiny), tak to snáším o dost lépe než kdybych měla v 7 někam vyrazit :-) S.

      Vymazat

Okomentovat